Po 20 letech konec

12. 6. 2012 18:50
Rubrika: ze života

Sedím na lávce v Brně, venku slunečno. Léto klepe na dveře. Před FSS chytám signál na internet. Je to fajn. Moje prolézání labyrintem školních institucí skončilo. Dnes. Po 20 letech mě vzdělávací systém již definitivně vyplivl ze svých útrob jakožto hotový státní produkt použitelný pro výrobní proces. Státní instituce mě vcucly ve 4 letech (do školky), kdy jsem byl ještě svobodný, nezkažený a originální člověk, aby mě po 20 letech psychologického mučení a manipulace vyplivly jako tupou ovci, která si nedovolí uvažovat jinak, než je přípustné a nebude zpochybňovat věci, kterým věří celé stádo (které běží do propasti). A tak si tu tak sedím na lávce v Brně a nikdo po mě nic nechce, což je dobře, protože se mi zrovna teď nechce nic dělat. Je to divný pocit, přestat být po 20 letech student. Stát se o mě počínaje dneškem tak trochu přestal zajímat a možná mě již nikdy nebude k ničemu potřebovat a skončím na pracáku. Dopoledne jsem se bavil s kamarádem, který taktéž dnes ukončil školu. Ptal se mě, jestli by si už měl začít shánět práci. Potlačil jsem touhu mu říct, že na shánění práce bylo pozdě už ve druháku a řekl jsem: „Jo“. On se celou dobu soustředil jen na studium a dá se říct, že to bylo jeho smyslem života. Uala, dnes nastal den, kdy si musí hledat jiný. Nepochybuju o tom, že se mu ten smysl podaří něčím dočasně zaplácnout. Je však pravděpodobné, že ho nakonec zradí stejně, jako ta škola, která jednoho dne prostě skončila (i když se zdá, že trvá věčně). Naštěstí Bůh nikdy neskončí a Láska taky ne.

Ukončil jsem školu a mám takový pocit, že se ode mě čeká, že budu tak nějak šťastnější. Ale nevím, proč bych měl být zrovna dnes šťastnější, než kterýkoliv jiný den. Nejsem automaticky šťastný vždycky, když přelezu nějakou lidmi vytvořenou, umělou překážku. Jsem teď spíš unavený a budu šťastný, až se pořádně vyspím.

Chtěl bych, aby moje štěstí nebylo závislé na ničem, co mi můžou lidi nebo svět vzít. To bych byl pořád plný strachu, že mě vykopnou ze školy, z práce, že se se mnou rozejde holka, a tak všelijak podobně. Chci, aby moje štěstí bylo závislé jen na tom, co mi absolutně nikdo nemůže vzít. A křesťanovi by mělo být jasné, co to je:

 „Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ [1]

I když bych měl skončit na pracáku, být vykopnut z rodiny nebo hned zítra zahynout, chtěl bych být pořád úplně stejně šťastný, jako dnes, když jsem úspěšně dokončil školu. A to je možné jen skrze Jeho lásku. Musíme se jí pořád znova otvírat a hledat ji.

V Brně, 11.6.2012



[1] Římanům 8, 38-39

Zobrazeno 1687×

Komentáře

vehacko

"aby mě po 20 letech psychologického mučení a manipulace vyplivly jako tupou ovci, která si nedovolí uvažovat jinak, než je přípustné" ...jak trefné!!

aduš

Ondro, takže žádný doktorát?:-D ...miluji Řím 8:) ...a taky jak říká Anthony de Mello: "Ve vašem životě není jediného okamžiku, kdy byste neměli všechno, co ke štěstí potřebujete."

kačakača

to vypadá, že ti studium vůbec nic nedalo, nebo možná ...

Václav Němec

super :-) nápodobně ...

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio