Jak jsem opravil pračku aneb hlavní je to zkusit

28. 8. 2019 22:50
Rubrika: ze života

Nedávno mi volala manželka do práce a sdělila mi, že se pokazila pračka. Nebyl jsem z té zprávy vůbec nadšený. Řekl jsem něco ve stylu:

"Aha, tak to nějak večer pořešíme."

Moc jsem jí tou odpovědí nepotěšil, ale pro tu chvíli to bylo akceptováno. Taky jsem doufal, že se na to do večera třeba zapomene.

Nemám totiž žádné zkušenosti s opravováním praček. Ani nemám k praní kladný vztah. Moje první (a jediné) praní se uskutečnilo bezprostředně po svatbě. Pral jsem z důvodu nepřítomnosti manželky. A taky z nadšení že jsem SÁM právě zapojil pračku. Udělal jsem při tom jen několik chyb, ale fatálních. Zaprvé, návod jsem nečetl, protože byl moc dlouhý. Zadruhé, zapnul jsem praní a hned jsem odešel z bytu pryč - přece u toho nemusím být celou dobu. Zatřetí, zapomněl jsem vymontovat transportní šrouby, které fixovaly buben pračky (v návodu bylo velice zdůrazněno, že se mají vytáhnout, jak jsem potom zjistil). Pračka se z toho důvodu třásla celá (nejen buben) a odskákala do rohu místnosti, což vytrhlo odpadní trubku a všechna voda se vylila na zem. Skončilo to vytopením sousedů pod námi (náš byt byl v 5. patře). Nepříjemné. S těmito retrospektivními myšlenkami jsem se vracel unaven z práce domů. A doufal jsem, že na pokaženost pračky už dnes nedojde řeč.

Doma jsem se najedl, pohrál si s dětmi, a večer se nachýlil. Těsně před tím, než jsem se chtěl odebrat ke spánku, došlo na téma rozbité pračky.

Manželka mě na úvod informovala, že během dne kontaktovala své kamarádky s dotazem na opraváře praček. A dostala i nějaké kontakty. Domluvili jsme se, že jim další den zavoláme. 

S velikým vypětím jsem přemohl chuť jít spát a uzrálo ve mě rozhodnutí že se na tu rozbitou pračku přece jen podívám. Moc se mi nechtělo. Říkal jsem si, k čemu to bude? Oddělám víko, chvíli se budu dívat na změť drátů nebo něčeho, a potom to budu půl hodiny zase dávat do původního stavu. Ale překonal jsem se a zkusil jsem to.

A bylo to úplně jinak, než jsem čekal. Bezproblémově jsem odšrouboval boční stěnu pračky. Během chvilky jsem uviděl, co je špatně. Byl to spadlý řemen mezi bubnem pračky a motorem. Bylo tak jasné, co je třeba udělat, že by to zvládlo i dítě. Nahodil jsem ten řemen a  zašrouboval pračku. Trvalo to celé tak 5 minut.

S nenucenou samozřejmostí jsem manželce oznámil, že pračka je opravená. Nevěřila mi, dokud jí nezapnula. A opravdu fungovala.

Bylo to celé tak jednoduché, že nejtěžší na tom určitě bylo donutit se to zkusit. Kdybych to vzdal dříve, než jsem začal, nikdy bych nezjistil, jak jednoduché to ve skutečnosti je. A někdy to tak mám i s modlitbou - nejtěžší je se k ní donutit, zbytek už je jako na drátkách. A taky někdy jde tak dobře, že taky trvá jen 5 minut, jako ta oprava :) A hlavně nese ovoce, které nezískám, pokud to vzdám dřív, než začnu.

Rozebraná pračka s opraveným řemenem
Zobrazeno 372×

Komentáře

Lucullus

inspirativní :-)

suposlav

Ten příměr s modlitbou mě velmi mile překvapil. Good job, jak říkáme my němčináři!

Filipek

Tohle moc dobře znám. Včera mi přistálo kolo, že to prostě nejde. Měl jsem to během minuty.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio